Kolik filamentu reálně spotřebujete: čísla pro plánování nákupu

Kolik filamentu reálně spotřebujete: čísla pro plánování nákupu

Pondělní článek o PLA jako nejprodávanějším filamentu ukázal, proč se tento materiál stal výchozí volbou většiny hobby tiskáren, a logicky z něj vyplývá další otázka: kolik ho vlastně spotřebujete a kolik cívek má smysl mít doma? Odpověď nezačíná u odhadů typu "jedna cívka vydrží měsíc", ale u jednoduché fyziky. Filament se prodává podle hmotnosti, slicer počítá v metrech nebo v gramech podle zadané hustoty a samotná cívka většinou neprozradí, kolik materiálu na ní ještě zbývá. Tento průvodce vysvětluje, kolik metrů má kilogramová cívka PLA, PETG a ABS, jak správně číst odhad spotřeby ve sliceru, jak zjistit zbývající množství pomocí obyčejné digitální váhy a jak z těchto údajů sestavit rozumný plán nákupu, aby vám materiál nedošel uprostřed dlouhého tisku.

Shrnutí v bodech

  • Filament se prodává podle hmotnosti, takže kilogramové cívky různých materiálů obsahují různý počet metrů podle hustoty materiálu a průměru struny.
  • Kilogram PLA o průměru 1,75 mm odpovídá zhruba 335 až 350 metrům a jeden metr váží necelé 3 gramy.
  • Slicer počítá gramy z hustoty v profilu filamentu, takže hmotnost sedí jen se správnou hustotou, zatímco délka v metrech na hustotě nezávisí.
  • Zbývající filament nejspolehlivěji změříte digitální váhou po odečtení hmotnosti prázdné cívky a s rezervou nejméně 20 gramů.
  • Pravidelné měsíční vážení cívek ukáže skutečnou spotřebu podle materiálu a barvy, ze které se dá rozumně plánovat nákup.

Proč se filament prodává na kilogramy, a ne na metry?

Výrobci filamentů uvádějí na cívce hmotnost, nejčastěji 1 kg, protože hmotnost lze při navíjení snadno a přesně kontrolovat, zatímco délka závisí na hustotě konkrétního materiálu a na skutečném průměru struny. Dvě kilogramové cívky různých materiálů proto obsahují různý počet metrů, přestože na etiketě stojí stejné číslo. Pro plánování nákupu to má zásadní důsledek. Jedna cívka není univerzální jednotka.

Hustota se přitom liší nejen mezi materiály, ale i mezi výrobci stejného typu plastu. Polymaker ve své dokumentaci uvádí pro PolyLite PLA hustotu 1,19 g/cm³, pro PolyLite ABS 1,12 g/cm³ a pro PolyLite PET 1,25 g/cm³. Znalostní báze jednoho velkého amerického prodejce filamentů pracuje s průměrnými hodnotami 1,24 g/cm³ pro PLA, 1,03 g/cm³ pro ABS a 1,27 g/cm³ pro PETG. Rozdíl několika setin gramu na kubický centimetr vypadá zanedbatelně, na kilogramové cívce však znamená rozdíl v řádu desítek metrů.

Extrémním případem jsou plněné filamenty. Materiály s příměsí bronzu, mědi, mosazi nebo oceli mají podle stejné tabulky hustotu kolem 3,9 g/cm³, tedy přibližně trojnásobnou oproti PLA, takže kilogramová cívka takového materiálu je výrazně kratší a vystačí na podstatně menší objem výtisků. Opačným směrem se pohybují nylon a filamenty s dřevitou moučkou kolem 1,15 g/cm³, které při stejné hmotnosti nabídnou o něco více metrů než běžné PLA. Kdo plánuje větší projekt z plněného materiálu, měl by proto počítat v objemu, ne v počtu cívek.

Kolik metrů má kilogramová cívka PLA, PETG a ABS?

Výpočet délky je jednoduchý a zvládne ho každá kalkulačka v telefonu. U filamentu o průměru 1,75 mm připadá na jeden metr objem přibližně 2,41 cm³; vynásobením tohoto objemu hustotou materiálu získáte hmotnost jednoho metru v gramech a vydělením hmotnosti cívky touto hodnotou dostanete celkovou délku v metrech. Polymaker tento postup popisuje krok za krokem a pro své materiály uvádí následující výsledky:

Pro průměr 2,85 mm je objem jednoho metru 6,38 cm³, tedy více než dvojnásobný. Při hustotě PLA 1,19 g/cm³ vychází přibližně 7,6 g na metr, takže kilogramová cívka tohoto průměru obsahuje jen kolem 130 metrů. Čísla mezi tiskárnami s různým průměrem filamentu proto nelze přenášet, a to ani u stejného materiálu od stejného výrobce.

Pro rychlou orientaci postačí několik zaokrouhlených hodnot. Kilogram PLA o průměru 1,75 mm odpovídá podle použité hustoty zhruba 335 až 350 metrům, metr PLA váží necelé 3 gramy a kilogram ABS s nižší hustotou kolem 1,04 g/cm³ může mít až přibližně 400 metrů. Jakmile se tyto hodnoty usadí v hlavě, odhad typu "stačí mi zbytek na tenhle díl?" trvá jen pár vteřin.

  • PolyLite PLA (1,19 g/cm³): 2,87 g na metr, 1 kg odpovídá zhruba 348,7 m
  • PolyLite ABS (1,12 g/cm³): 2,7 g na metr, 1 kg odpovídá zhruba 370 m
  • PolyLite PET (1,25 g/cm³): 3,01 g na metr, 1 kg odpovídá zhruba 332 m
  • CoPA Nylon (1,12 g/cm³): 2,7 g na metr, 1 kg odpovídá zhruba 370 m

Jak číst odhad spotřeby ve sliceru?

Téměř každý slicer po rozřezání modelu zobrazí odhad spotřeby v metrech, v gramech nebo v obou jednotkách současně. Slicer přesně ví, jaký objem materiálu bude tisk potřebovat, protože ho sám naplánoval vrstvu po vrstvě; gramy však pouze dopočítává z hustoty uložené v profilu filamentu. Pokud profil neodpovídá skutečně založenému materiálu, odhad hmotnosti se rozjede, i když délka v metrech zůstává správná.

Velikost chyby ilustruje jednoduché srovnání. ABS má hustotu kolem 1 g/cm³, PLA kolem 1,25 g/cm³, takže při ponechání nesprávné hodnoty v profilu se odhad hmotnosti odchýlí přibližně o 25 %. Polymaker navíc upozorňuje, že výchozí odhady bývají často postavené na hustotě PLA i tehdy, když tisknete jiný materiál. Řešení je prosté: do profilu filamentu zadejte hustotu z technického listu konkrétního výrobce a u neznačkových materiálů použijte alespoň průměrnou hodnotu pro daný typ plastu.

Metry jsou stabilnější údaj, protože nezávisí na hustotě, ale pouze na průměru struny. Na českém fóru Prusa Research zazněl dotaz uživatele, který tiskl díl s vypočtenou spotřebou 725 m z plné cívky s neprůhlednými bočnicemi a chtěl vědět, kolik materiálu mu průběžně zbývá. Kdyby šlo o PLA s hmotností 2,87 g na metr, odpovídá 725 m přibližně 2,08 kg, tedy více než dvěma kilogramovým cívkám. Takový přepočet před startem tisku zabere minutu a ušetří desítky hodin práce tiskárny. Prusament ostatně doporučuje délku a hmotnost výtisku ověřit ve sliceru vždy před zahájením tisku.

Co rozhoduje o tom, kolik filamentu výtisk spotřebuje?

Objem samotného modelu je jen výchozí bod. Skutečná spotřeba závisí na nastavení tisku: počet perimetrů (stěn), tloušťka horních a spodních vrstev, hustota a vzor výplně, případné podpěry, brim nebo raft. Stejný model vytištěný jako dekorace s řídkou výplní a jako funkční díl se silnými stěnami může mít násobně odlišnou spotřebu, proto má smysl porovnat odhad ve sliceru u několika variant nastavení dříve, než se rozhodnete.

U vícebarevného tisku s AMS nebo jiným systémem pro výměnu materiálu přibývá další položka, a to materiál na proplach trysky a čisticí věž. U modelů s častým střídáním barev může tento odpad tvořit podstatnou část celkové spotřeby, a pokud slicer zobrazuje zvlášť materiál výtisku a materiál na proplach, vyplatí se sledovat oba údaje. Snížení počtu výměn, například seskupením barevných ploch nebo tiskem více kusů najednou, se projeví přímo na počtu spotřebovaných cívek.

Reálnou spotřebu navíc zvyšují položky, které ve sliceru nikdy neuvidíte: nepovedené tisky, kalibrační testy, zkušební první vrstvy a zbytky na konci cívky, které nestačí na žádný smysluplný díl. Součet odhadů ze sliceru za celý měsíc proto bývá nižší než skutečně spotřebované množství. Rozdíl mezi oběma čísly je užitečná metrika, protože ukazuje, kolik materiálu odchází na experimenty a chyby.

Jak zjistit, kolik filamentu na cívce zbývá?

Nejspolehlivější metodou je digitální váha. Postup je jednoduchý: zjistěte hmotnost prázdné cívky daného výrobce, zvažte rozpracovanou cívku a rozdíl odpovídá zbývajícímu filamentu. Hmotnost prázdné cívky lze získat zvážením spotřebované cívky, z údajů výrobce, nebo hned po rozbalení nové cívky odečtením deklarované hmotnosti filamentu od celkové naměřené hmotnosti. Prázdné cívky se mezi sebou mírně liší, Polymaker proto doporučuje počítat s rezervou nejméně 20 gramů.

Prusament nabízí dvě pohodlnější cesty. Na kilogramových cívkách je natištěný vnitřní metr, podle kterého lze zbývající množství odhadnout od oka, a online kalkulačka po zadání ID cívky nebo naskenování QR kódu a naměřené hmotnosti (cívky i s filamentem) spočítá poměrně přesný odhad zbývající délky na základě hmotnosti konkrétní cívky a hustoty materiálu. U ostatních značek zůstává váha univerzálním řešením.

Přepočet zbývajících gramů na metry a odhad, zda zbytek vystačí na plánovaný tisk, si můžete spočítat pro svou cívku v nástroji níže.

Existují i jednodušší pomůcky, například tištěná měrka, kterou přiložíte k navinutému filamentu a odečtete přibližnou hmotnost ze stupnice. Autor jednoho takového modelu na Thingiverse uvádí, že výpočet čistě z hustoty materiálu se mu se skutečností výrazně rozcházel, nejspíš kvůli vzduchu mezi jednotlivými závity, a měrku proto kalibroval podle skutečně zvážené cívky. Geometrické metody tedy poslouží jako rychlá orientace, ne jako náhrada váhy.

Jak zabránit tomu, aby filament došel uprostřed tisku?

Polymaker popisuje typický scénář: uživatel předpokládá, že materiálu je dost na 400gramový výtisk, a filament dojde při dlouhodobém tisku tisku, když zbývá jen pár vrstev. Ztráta času i materiálu je v takové situaci největší možná, přitom se jí dá předejít několika jednoduchými kroky.

Prvním pravidlem je nepočítat na hraně. Pokud tisk podle sliceru potřebuje 50 g a na cívce zbývá 51 g, rozdíl leží hluboko v toleranci měření i hmotnosti prázdné cívky, takže takovou cívku je lepší na tento tisk nepoužít, nebo tisk ke konci pečlivě hlídat. Druhou možností je vložit do G-kódu pauzu v určité výšce vrstvy a v ní vyměnit cívku; v Cura se tato funkce nachází v nabídce Extensions, Post-Processing, Modify G-Code pod skriptem Pause at Height a stejně dobře poslouží i ke změně barvy uprostřed tisku.

Třetí pojistkou je senzor konce filamentu, který dnes obsahuje řada tiskáren a který tisk při ztrátě materiálu automaticky pozastaví. Senzor ovšem pouze reaguje na prázdnou cívku; neřekne vám předem, zda materiál vystačí, a výměna v průběhu tisku může zanechat na povrchu dílu viditelnou stopu.

  • Před startem dlouhého tisku zvažte cívku a porovnejte výsledek s odhadem ze sliceru.
  • Ponechte rezervu nejméně 20 g pro tolerance cívky a měření.
  • U nedostatečné cívky naplánujte pauzu ve zvolené výšce vrstvy.
  • Spoléhejte na senzor konce filamentu jako na poslední pojistku, ne jako na plán.

Jak z čísel sestavit plán nákupu filamentu?

Základem plánování je jednoduchá tabulka. Osvědčuje se zapisovat značky a typy filamentů, hmotnosti jejich prázdných cívek (ideálně průměr z několika kusů, protože se mírně liší) a hustotu z technického listu. Taková evidence nevyžaduje nic složitého; postačí dokument, ke kterému se při každém vážení vrátíte.

Z pravidelného vážení rozpracovaných cívek, například jednou za měsíc, vznikne časem nejcennější údaj: skutečná spotřeba podle materiálu a barvy. Porovnáním se součtem odhadů ze sliceru za stejné období zjistíte i podíl odpadu z proplachů, testů a nepovedených tisků. Teprve s těmito daty lze rozumně odpovědět na otázku, kolik cívek PLA ročně nakoupit a které barvy držet ve větší zásobě.

Pro samotný nákup se vyplatí dvě jednoduchá pravidla. U nejčastěji používaných materiálů a barev mějte vždy jednu záložní cívku, aby velký projekt nezávisel na dodací lhůtě. Před rozsáhlým projektem sečtěte odhady ze sliceru pro všechny díly, přičtěte rezervu na nepovedené kusy a výsledek převeďte na počet cívek podle hmotnosti metru daného materiálu. Současně platí, že nadměrná zásoba není zadarmo: hygroskopické materiály jako PETG nebo nylon vyžadují uskladnění v suchu a sušení před tiskem, takže nakupovat výrazně více, než skutečně spotřebujete, se nevyplácí. Zbytky z konců cívek lze využít na drobné modely; Prusament na ně upozorňuje soutěží Poslední metry na Printables.

Výhody a nevýhody jednotlivých metod sledování spotřeby

Žádná metoda není dokonalá a v praxi se nejlépe osvědčuje kombinace několika z nich: slicer pro odhad potřeby, váha pro kontrolu zásoby a senzor jako pojistka. Komunita kolem OctoPrintu například vytvořila i držák cívky na tenzometru HX711, který průběžně zobrazuje hmotnost zbývajícího filamentu po odečtení prázdné cívky. Přehled hlavních přístupů:

  • Digitální váha: přesná a levná; vyžaduje znalost hmotnosti prázdné cívky.
  • Odhad ve sliceru: přesný objem i délka; gramy jsou správné jen se správnou hustotou v profilu.
  • Vnitřní metr na cívce Prusament: okamžitý odhad bez nástrojů; funguje jen u kilogramových cívek Prusamentu.
  • Online kalkulačka podle ID cívky: velmi přesný odhad délky; dostupná jen pro konkrétního výrobce.
  • Tištěná měrka: zdarma a rychlá; pouze hrubý odhad, nutná kalibrace na konkrétní typ cívky.
  • Váha pod cívkou s pluginem pro OctoPrint: průběžný údaj během tisku; vyžaduje montáž, kalibraci a Raspberry Pi.
  • Senzor konce filamentu: zachrání rozpracovaný tisk; nepředpoví, zda materiál vystačí.

Spotřebu filamentu lze plánovat přesně, pokud se vychází z hmotnosti a hustoty, ne z počtu cívek. Kilogram PLA o průměru 1,75 mm odpovídá zhruba 335 až 350 metrům, metr váží necelé 3 gramy a odhad ve sliceru je spolehlivý jen se správnou hustotou v profilu materiálu. Prakticky to znamená zvážit každou novou cívku, zapsat hmotnost prázdné cívky, před dlouhým tiskem porovnat zbytek s odhadem a držet rezervu nejméně 20 gramů. Pravidelné měsíční vážení pak dá reálná čísla, podle kterých se nákup plánuje bez dohadů.

Časté otázky

Kolik metrů filamentu je na 1 kg cívce PLA 1,75 mm?

Kilogram PLA o průměru 1,75 mm odpovídá podle použité hustoty zhruba 335 až 350 metrům. Polymaker pro PolyLite PLA s hustotou 1,19 g/cm³ uvádí 2,87 g na metr, tedy zhruba 348,7 m na kilogram.

Kolik váží jeden metr filamentu PLA?

Metr PLA o průměru 1,75 mm váží necelé 3 gramy, u PolyLite PLA přesně 2,87 g. U průměru 2,85 mm vychází při stejné hustotě přibližně 7,6 g na metr.

Proč má kilogram ABS víc metrů než kilogram PLA?

ABS má nižší hustotu, takže stejná hmotnost vydá na delší strunu. Kilogram ABS s hustotou kolem 1,04 g/cm³ může mít až přibližně 400 metrů, PolyLite ABS s hustotou 1,12 g/cm³ zhruba 370 m.

Kolik metrů má kilogramová cívka filamentu 2,85 mm?

Jen kolem 130 metrů. Metr o průměru 2,85 mm má objem 6,38 cm³, takže při hustotě PLA 1,19 g/cm³ váží přibližně 7,6 g. Čísla z tiskáren s průměrem 1,75 mm proto nelze přenášet.

Proč slicer ukazuje špatnou hmotnost filamentu?

Slicer gramy jen dopočítává z hustoty uložené v profilu filamentu. Výchozí odhady bývají často postavené na hustotě PLA i u jiného materiálu, chyba pak dosáhne přibližně 25 %. Do profilu zadejte hustotu z technického listu výrobce.

Jak zvážením zjistit, kolik filamentu zbývá na cívce?

Zvažte rozpracovanou cívku a odečtěte hmotnost prázdné cívky daného výrobce. Tu zjistíte zvážením spotřebované cívky, z údajů výrobce, nebo odečtením deklarované hmotnosti filamentu od hmotnosti nové cívky. Počítejte s rezervou nejméně 20 gramů.

Spotřebuje vícebarevný tisk s AMS víc filamentu?

Ano, přibývá materiál na proplach trysky a čisticí věž. U modelů s častým střídáním barev tvoří tento odpad podstatnou část celkové spotřeby. Pomůže snížit počet výměn, třeba seskupením barevných ploch nebo tiskem více kusů najednou.

Jak v Cura vložit pauzu pro výměnu cívky během tisku?

V nabídce Extensions, Post-Processing, Modify G-Code přidejte skript Pause at Height a zvolte výšku vrstvy. V pauze vyměníte cívku a stejně dobře funkce poslouží i ke změně barvy uprostřed tisku.

Kolik cívek filamentu mít doma do zásoby?

U nejčastěji používaných materiálů a barev mějte vždy jednu záložní cívku, aby velký projekt nezávisel na dodací lhůtě. Výrazně větší zásoba se nevyplácí, hygroskopické materiály jako PETG nebo nylon potřebují uskladnění v suchu a sušení před tiskem.

Nové

Kurz 3D tisku pro začátečníky

17 lekcí zdarma. Od vybalení tiskárny k prvnímu funkčnímu výtisku za 39 minut čtení. Bez registrace.

Začít kurz →
Sledujte násFacebookInstagram
Poslechni podcastSpotifyApple PodcastyYouTube
Některé odkazy na tomto webu jsou partnerské. Když přes ně nakoupíte, můžeme dostat provizi. Vás to nestojí nic navíc a na naše doporučení to nemá vliv.